Brutalismus, moderní architektonický styl, který dosáhl svého vrcholu mezi lety 1954 a 1970, je známý svou drsnou estetikou a odhalenými konstrukčními prvky. Název stylu pochází z francouzského výrazu „béton brut“, což znamená „drsný beton“. Jaké brutalistické stavby se nachází v Praze? Co to byl socialistický brutalismus?

Tento styl se vyznačuje neomítnutými betonovými povrchy a otevřenými technickými prvky, které jsou viditelně integrovány do designu budov.

Brutalističtí architekti po celém světě, jako Georges Candilis, Alison a Peter Smithsonovi, usilovali o vytvoření autentické architektury, která by reflektovala skutečné materiály a konstrukční prvky.

Tento styl, charakteristický použitím surového betonu a odhalených konstrukcí, našel uplatnění v různých zemích, přičemž jeho výrazné rysy a monumentalita se staly předmětem jak fascinace, tak kritiky.

V roce 1954 představili Smithsonovi školní budovu v Hunstantonu, která se stala ikonou nového stylu díky svým surovým betonovým povrchům a odhaleným kovovým strukturám. Tento projekt se stal jedním z prvních výrazných příkladů brutalismu a definoval jeho charakteristické rysy, které se následně rozšířily do dalších zemí.

Brutalismus se stal globálním fenoménem, jehož vliv je patrný v mnoha významných stavbách po celém světě. Například v Londýně jsou jeho charakteristické rysy vidět na stavbách jako Barbican Estate a National Theatre.

V Uppsala ve Švédsku je brutalistní architektura reprezentována budovami, jako je Villa Göth. V Albánii lze najít příklady tohoto stylu v mnoha veřejných budovách z období socialistického režimu.

York ve Velké Británii a Bělehrad v Srbsku také hostí významné brutalistické stavby, které přispívají k rozmanitosti a bohatství tohoto architektonického směru.

Brutalismus

Historie světového brutalismu je úzce spjata s kritikou moderní architektury 50. let. Na 9. kongresu CIAM v roce 1953 se mladí architekti, včetně Alison a Petera Smithsonových, postavili proti tehdejšímu dominantnímu stylu, který považovali za příliš mechanický a odtržený od skutečných lidských potřeb.

Tento konflikt vedl k vytvoření skupiny známé jako Team 10, která se stala hlavním propagátorem nového brutalistického stylu.

Brutalismus se rozšířil do mnoha zemí po celém světě, přičemž v každé zemi se vyvíjel jedinečným způsobem, odrážejícím místní kulturní a sociopolitické kontexty. V Londýně jsou jeho charakteristické rysy vidět na stavbách jako Barbican Estate a National Theatre, které se staly ikonami tohoto stylu.

V Uppsala ve Švédsku je brutalistní architektura reprezentována budovami, jako je Villa Göth, a v Albánii lze najít příklady tohoto stylu v mnoha veřejných budovách z období socialistického režimu.

York ve Velké Británii a Bělehrad v Srbsku také hostí významné brutalistické stavby, které přispívají k rozmanitosti a bohatství tohoto architektonického směru.

Český brutalismus, ačkoliv ovlivněný světovými trendy, vyvinul své specifické rysy a stal se důležitou součástí národní architektury. Mezi nejznámější příklady patří budovy jako Transgas v Praze, které jsou často předmětem diskusí a kontroverzí.

Brutalismus však nepochybně zanechal v architektuře hlubokou stopu a i dnes má mnoho nadšených stoupenců, kteří oceňují jeho odvahu a inovativní přístup k designu a konstrukci.

Brutalistické stavby často vyvolávaly smíšené reakce. Zatímco architekti a někteří obdivovatelé oceňovali jejich autentickou krásu a strukturální poctivost, široká veřejnost je často kritizovala za chladnost a necitlivost vůči okolní zástavbě.

Brutalismus ve světové architektuře

Brutalismus je celosvětově rozšířený architektonický styl, který se objevil v 50. letech 20. století a rychle získal popularitu díky svým masivním, geometrickým formám a používání surového betonu.

• Habitat 67 (Montreal, Kanada): Rezidenční komplex navržený Moše Safdiem jako model pro moderní městské bydlení.
• Památník Buzludža (Buzludža, Bulharsko): Monumentální památník bulharské komunistické strany s futuristickým designem.
• Wotrubakirche (Vídeň, Rakousko): Kostel postavený ze 152 betonových bloků, symbolizující krásu v chudobě.
• Geiselova knihovna (San Diego, USA): Futuristická knihovna Kalifornské univerzity s charakteristickou betonovou konstrukcí.
• Národní knihovna Kosova (Priština, Kosovo): Budova spojující byzantské a islámské architektonické prvky s moderním brutalismem.

Brutalistní architektura, ačkoli často kritizována pro svůj drsný vzhled, zanechala významnou stopu na architektonické scéně po celém světě.

Brutalismus – architektura

Estetika českého brutalismu je postavena na principu otevřenosti a viditelnosti. Technické prvky, jako jsou potrubí, nosníky a elektrické vedení, jsou často záměrně odhaleny a stávají se nedílnou součástí designu.

Tímto způsobem je dosaženo vysoké míry transparentnosti, kde je konstrukce budovy otevřeně přiznána a vystavena na odiv. České brutalistické stavby jsou často navrženy s důrazem na velké, otevřené prostory a masivní tvary, které mají působit dojmem pevnosti a trvalosti.

Brutalismus v ČR také zahrnuje určitou filozofii vztahu mezi stavbou a společností. Teoretici tohoto stylu, jako například Reyner Banham, zdůrazňovali, že architektura brutalismu by měla být přímým odrazem životního stylu a potřeb společnosti.

Charakteristické rysy brutalismu

Pro brutalismus jsou charakteristické:

• Materiály: Dominantní je použití surového betonu, často v kombinaci se sklem a ocelí.
• Estetika: Betonové fasády jsou často neopracované, což zdůrazňuje jejich hrubost a autenticitu.
• Funkčnost: Stavby jsou navrženy s důrazem na funkčnost a trvanlivost, přičemž technické prvky jsou často odhaleny a začleněny do designu.

Brutalismus v ČR se snažil odpovědět na výzvy doby, kdy se architektura měla přizpůsobit masové produkci a urbanizaci. Tento styl se vyznačoval snahou o vytvoření zapamatovatelných a výrazných staveb, které by svým vzhledem a strukturou reflektovaly realitu daného místa a doby.

Brutalismus v Praze

Brutalismus zanechal v Praze významnou stopu, ačkoli se tento styl setkával s různými reakcemi od nadšení po ostrou kritiku. Níže jsou uvedeny některé z nejvýznamnějších brutalistických staveb v Praze, které reprezentují rozmanitost a inovativní přístupy tohoto architektonického směru.

Obchodní dům Kotva

• Architekti: Věra Machoninová a Vladimír Machonin
• Rok dokončení: 1975
• Tato budova je ikonickým příkladem pražské brutalistické architektury. Skládá se z pěti propojovaných šestiúhelníkových bloků. Masivní betonové konstrukce a unikátní tvar dodávají budově monumentální vzhled.

Hotel InterContinental

• Architekt: Karel Filsak
• Rok dokončení: 1974
• Hotel InterContinental se nachází v centru Prahy, poblíž Starého Města. Jeho betonová fasáda a výrazné horizontální linie jsou charakteristickými prvky brutalismu. Hotel byl navržen tak, aby harmonizoval s okolní zástavbou, zároveň přinášel moderní estetiku.

Žižkovská televizní věž

• Architekt: Václav Aulický, Jiří Kozák
• Rok dokončení: 1992
• Ačkoli byla dokončena po vrcholu brutalismu, Žižkovská televizní věž nese mnoho prvků tohoto stylu. Svojí výškou 216 metrů dominuje pražskému horizontu. Věž je tvořena třemi betonovými tubusy, které jsou propojeny několika kabinami a nabízí jedinečný pohled na město.

Nová budova Národního muzea

• Architekt: Karel Prager, Jiří Kadeřábek, Jiří Albrecht
• Rok dokončení: 1973
• Tato budova, původně sloužící jako Federální shromáždění, je dalším významným příkladem brutalismu. Její masivní betonové struktury a otevřené prostory představují typické rysy tohoto stylu. Po rekonstrukci slouží jako rozšíření Národního muzea.

Budova Transgas

• Architekti: Václav Aulický, Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich
• Rok dokončení: 1978
• Komplex Transgas, postavený pro potřeby přepravy plynu, je známý svými masivními betonovými konstrukcemi a technickými prvky, které jsou otevřeně vystaveny. Tato budova je typickým příkladem funkcionality spojené s brutalistickou estetikou, v roce 2020 byla ovšem zdemolována.

Brutalismus v Praze představuje významnou kapitolu v dějinách české architektury. Ačkoli se tyto brutalistické stavby setkávají s různými reakcemi, nelze popřít jejich význam a dopad na vzhled města.

Brutalismus – Brno

Brno, druhé největší město v České republice, se může pochlubit několika významnými příklady brutalistické architektury, které odrážejí tento styl v různých podobách a funkcích. Brutalismus zde přinesl nejen vizuální kontrast k historickým stavbám, také inovativní přístupy k designu a materiálům.

Hotel Voroněž

• Architekt: József Finta, Erzsébet Pózna a Anikó Z. Havás 
• Rok dokončení: 1979
• Hotel Voroněž se nachází v blízkosti brněnského výstaviště. Jeho brutalistická estetika je patrná v použití hrubého betonu a jednoduchých geometrických tvarů. Hotel je navržen tak, aby poskytoval funkční a přímé řešení pro ubytování a konferenční prostory.

Administrativní budova U Výstaviště

• Architekt: Josef Kalous
• Rok dokončení: 1980
• Tato administrativní budova je výrazným příkladem brutalistické architektury, která kombinuje betonovou konstrukci s prvky technické funkčnosti. Budova se vyznačuje masivními betonovými bloky a odhalenými technickými komponenty, které tvoří její charakteristický vzhled.

Zbrojovka Brno

• Architekt: Jan Škrabal
• Rok dokončení: 1970
• Tento komplex, bývalé sídlo zbrojovky, je výrazným příkladem brutalistické architektury v Brně. Stavba se vyznačuje masivními betonovými bloky a funkcionalistickým přístupem, kde jsou technické komponenty jako potrubí a nosníky viditelně odhaleny. Jeho vzhled odráží průmyslový charakter bývalého využití.

Brutalismus v Brně představuje zajímavou kapitolu v historii městské architektury, přičemž jeho stavby přinášejí do městského prostředí výrazný a často diskutovaný vzhled. Tento styl brněnského brutalismu nejenže formoval vzhled města, také přispěl k jeho architektonické rozmanitosti.

Socialistický brutalismus

Socialistický brutalismus je specifickým podstylem brutalismu, který se vyvinul v rámci socialistických států, zejména v období studené války.

Tento architektonický styl se vyznačuje stejnými základními rysy jako běžný brutalismus, jako jsou masivní betonové konstrukce a odhalené technické prvky, zároveň odráží ideologické a funkční požadavky socialistických režimů.

Tento styl byl zvolen jako prostředek k vizuálnímu vyjádření síly, stability a pokroku socialistického režimu. Brutalistická architektura, s jejím důrazem na pevnost a jednoduchost, byla považována za ideální pro reprezentaci nového politického a společenského řádu.

Socialistický brutalismus měl vliv nejen na architekturu v socialistických státech, také na způsob, jakým se tyto země prezentovaly na mezinárodní scéně. Styl byl často využíván k vyjádření síly a stability, zároveň čelil kritice za svou chladnost a neosobní charakter.

Po pádu socialistických režimů se mnohé budovy začaly přestavovat nebo adaptovat na nové funkce, přičemž socialistický brutalismus zůstává kontroverzním, avšak důležitým prvkem architektonického dědictví.

Socialistický brutalismus představuje jedinečný a často diskutovaný aspekt moderní architektury, který odráží ideologické a společenské cíle socialistických států a zanechal trvalý dopad na architektonický landscape v postkomunistických zemích.

Publikováno: 22. července 2024