
Istanbul – památky, bezpečnost, zajímavosti
Galapágy Indického oceánu jsou nejznámější přezdívkou souostroví Sokotra, který patří pod správu Jemenu. Souostroví je ze západu blízko Adenskému zálivu, z východu arabskému moři. Nejbližší pevnina je východní pobřeží Somálska, nebo jižní část Jemenu. Souostroví je známé tím, že je na něm možné najít výjimečnou přírodu a také živočichy. Díky tomu byla Sokotra v roce 2008 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Co nabízí turistům a je vůbec cesta kvůli trvající válce v Jemenu bezpečná?
Sokotra nabízí jedny z nejzajímavějších přírodních úkazů na světě, nicméně možná právě pro to patří mezi nejvíce izolovaná místa. Tamních obyvatel je okolo 60 tisíc a jedná se hlavně o zemědělce nebo rybáře. Jejich jazykem je tzv. sokotri, což je starý semitský jazyk, který vznikl nezávisle na známější arabštině.
Shrnutí článku
Souostroví Sokorta – souostroví Sokorta se skládá z více ostrovů, jejich hlavním je právě stejnojmenný ostrov Sokorta. Souostroví patří pod správu Jemenu a láká především ekoturisty.
Tamní příroda – na ostrově Sokorta se nachází několik endemických druhů, z nichž některé pomohli dokonce zdokumentovat i čeští vědci. Nejznámější je bezpochyby tzv. dračí strom.
Válka a vliv islámu – v blízkém Jemenu probíhá už 10 let krutá válka, která zapříčinila zejména hladomor a rozšíření nevyléčitelných chorob. Přestože Sokorta je od samotného dějiště války vzdálená několik set kilometrů, Ministerstvo zahraničních věcí před cestami na souostroví stále varuje.
Před vydáním se na cestu je dobré pamatovat, že stejně jako například do Egypta i na Sokotru je potřeba mít potřebná víza.
Hlavně pro vědce je Sokotra oblíbeným místem, jelikož se na souostroví nachází několik endemických druhů, tedy těch, které není možné najít nikde jinde na světě.
Souostroví Sokotra je tvořeno celkem čtyřmi ostrovy /z nichž největší je právě ostrov Sokotra) a několika útesy a skalami. Na pobřeží se nachází překrásné pláže a ve vnitrozemí pak hory, pouště a kaňony.
Kromě přírodních krás nabízí ostrov Sokotra také archeologické památky, jako jsou třeba ruiny chrámů.
Na druhou stranu možná pro to, že ostrov Sokotra není zrovna známá pro svůj cestovní ruch, se na souostroví vyskytuje přes 700 druhů rostlin, kdy se téměř třetina řadí mezi endemické druhy.
Jedná se například o Dračí strom nebo Aloe socotrina. Jedná se o rostlinu, která se podobá rostlině aloe vera.
Na ostrově Sokotra se nachází bezmála 150 druhů ptáků, z toho je hned několik endemických druhů. Jedná se například o sokotřanského vrabce nebo netopýr Hypsugo lanzai, kterého navíc pomohli popsat čeští vědci.
Sokotra dovolená je volba především pro milovníky přírody, zejména pak pro ty, kteří dokáží ocenit kouzlo endemických druhů, nebo vyloženě pro ekoturisty.
Na Sokotře je totiž velice málo hotelů. Ty, které na souostroví jsou, nabízí ve většině případů pouze základní pohodlí, luxusní rezorty by turisté hledali marně.
Další možností, kterou si mohou turisté zvolit, je ubytování v ekologických kempech, ekologické chatě nebo přímo kempovat v přírodě. Nicméně zde je potřeba dávat pozor na výběr pitné vody.
Ve většině přírodních zdrojů například není dobré nic mýt, jelikož by se mohlo jednat o jediný vodní zdroj pro celou vesnici. Vodovody mimo město prakticky nejsou zavedeny a tak je potřeba mít buď dost zásob, nebo být se alespoň snažit domluvit s místními.
Mezi zážitky, které souostroví nabízí, patří zejména potápění nebo šnorchlování, pěší turistika skrze údolí Wadi Dirhur, nebo návštěva jedné z nejkrásnějších pláží světa Qalansiyah.
Kromě populárního potápění jezdí turisté hlavně za přírodními krásami, mezi které patří i tamní hory a pohoří. Jedním z nich je pohoří Haghier nebo nejvyšší bod Sokotry Skant se svou nadmořskou výškou 1 525 metrů
Navíc se na Sokotře nachází také jeskyně. Například 3 kilometry dlouhá jeskyně Hoq nebo Dogub.
Také další, poměrně neobvyklé, sportovní aktivity mohou lákat turisty. Jednou z nich je tzv. sanboarding, kdy se na prkně, připomínající snowboard, sjíždí písečné duny.
Naplánovat na Sokotře dovolenou může být nicméně složitější. Je to nejen kvůli omezeným letům, navíc také kvůli bezpečnostní situaci.
Přestože některé cestovní kanceláře lákají na krásy Sokotry a organizují výpravy, je dobré mít stále na paměti, že Sokotra je součást Jemenu, ve kterém trvá krutá válka.
Přesto na ostrově stále jsou ozbrojení válečníci a Ministerstvo zahraničních věcí České republiky dokonce před cestami varuje a vyzývá české občany k opuštění. Navíc cizincům mohou hrozit v určitých případech také únosy.
V případě nouze se také čeští obyvatelé mohou obrátit pouze na Velvyslanectví v Rijádu (Saudská Arábie). Na Sokotře konzulát ani Velvyslanectví není.
Válka v Jemenu vypukla na podzim roku 2014 a trvá až do současnosti. Vše začalo, když se hlavního města Saná zmocnila skupina, nazývaná Hútíové.
Jejími členy jsou muslimové (šíité), která nesouhlasí s tamní vládou. Tuto skupinu pak podporují státy jako je například Sýrie nebo Írán.
Na druhé straně pak stojí samotná Jemenská vláda společně se spojenci, mezi které patří i vybrané státy NATO a také Spojené Arabské Emiráty.
Válka v Jemenu v globálním měřítku znamená hladomor a také nedostatek pitné vody, zničenou infrastrukturu nebo i nemocnice a školy. Navíc se mnohdy vyskytují i dětští vojáci nebo nevyléčitelné choroby.
Přestože Sokotra je de facto součástí Arabského poloostrova, v určitých rysech se od něj liší. Sokotra byla známá jako obchodní centrum s drahými surovinami, jako bylo například koření, dřevo nebo drahé kameny, právě mezi Arábií, Indií a Afrikou. Navíc Sokotra patřila mezi významné vývozce kadidla nebo také myrhy (antický lék).
Díky tomu se Sokotra stala už ve Středověku využívaným a hojně navštěvovaným místem. Sokotru navíc dobyl i Alexandr Veliký, kterému se hodila jako strategické místo pro jeho budoucí tažení do Indie.
Během let byla Sokotra také součástí britské kolonizace, nicméně ve 20. století ji byla udělena autonomie. Následně se pak připojila k Jemenu.
Sokotra je ovlivněna islámem ve většině ohledů tamní kultury. Týká se to například ženského oblečení, které by se ženy měly vyhýbat tílkům, krátkým nohavicím nebo chozením v plavkách jinde než na pláži. Také podání ruky je více než specifické.
Tu by totiž měli nabízet pouze muži mužům. Nabídnutí podání ruky tamní ženě by mohlo být bráno jako snaha o její dotyk, což by se některým domorodým mužům nemuselo líbit. Také pokud by chtěl turista také fotit v blízkosti místních obyvatel, měl by se jich nejprve zeptat na svolení.
Jelikož je Sokorta hojně navštěvovaná s místními průvodci, je potřeba myslet na to, že ve většině případů jsou věřící a praktikující muslimové, takže se během dne budou až pětkrát modlit.
Jednou z nejznámější legend, která o ostrově koluje, je legenda o nesmrtelném ptáku Fénixovi. Ten je znám tím, že když měl přijít jeho čas, zapálil své hnízdo i sebe a následně vstal z popela.
A právě svoje hnízda si měl stavět z pryskyřice (tu produkují plody dračího stromu, který roste jen na Sokotře). Své místo na souostroví měl Fénix najít právě díky jedinečným rostlinám. Navíc Sokotra je považování za místo, kde se rodí a zároveň i umírá mystická příroda.
A jak se dračí strom na ostrov dostal? Legenda hovoří o dvou možnostech. První je, že stromy vyrostly z krve bratrů, kteří spolu bojovali. Druhá je nicméně podle jejího příběhu blíže samotnému názvu stromu.
Legenda totiž praví, že kdysi vládl ostrovu drak. Toho měl jednoho dne probudit slon, která se na ostrov dostal z pevniny. Drak se slonem pak spolu bojovali, nicméně souboj vyhrál (možná překvapivě) chobotnatec, který draka rozdupal. A právě místa, kam po souboji dopadla krev draka, se stala rodištěm dračího stromu.
Přestože Galapágy Indického oceánu se nachází v jeho arabské části a originální Galapágy pak v Tichém oceánu, konkrétně u Ekvádoru, Sokorta si svou přezdívku zasloužila právem. Proč? A co mají tedy oba ostrovy společné?
Jak Sokorta, tak Galapágy jsou souostroví, které je tvořeno více ostrovy. Navíc jsou obě souostroví de facto izolovaná, což je důvodem pro jejich specifickou přírodu.
Navíc obě země jsou domovem pro několik endemických druhů. Sokorta je známá hlavně pro svůj dračí strom a Galapágy pak pro své želvy nebo pěnkavy.
Pěnkavy z Galapág navíc pomohly Charlesi Darwinovi v jeho teorii. Ptáci se totiž lišili na základě toho, z jaké části Galapág pocházely a jak sbírali potravu. Tento fakt tak jinými slovy říkal, že pěnkavy se vyvíjejí, nicméně konkrétní výzkumy na toto téma přišly až o mnoho let později.
Díky své přírodě jsou jak Galapágy, tak Sokotra na seznamu světového dědictví UNESCO, stejně jako například města v Černé Hoře.
Publikováno: 10. dubna 2025
2025 © Vcestovani.cz | Nakódoval leoslang.cz